čtvrtek 24. září 2009

Improvizace s láskou

Michal Hron

Zdravím Tě Lásko
nejsi růžová,
krásko.
Jsi barevná
tak jako paleta duhová.

Duhová, duhová.

Mateš mě krásou
přenádhernou.

Když zavřu oči,
všechno se točí.

Do kruhu, do kruhu.

Děsíš mě silou svou
nepřemožitelnou.

Ovládneš mého ducha
ladnou hudbou,
když mi šeptá do ucha,
jaké je být s Tebou.

Lásko, Lásko.

Ohromuješ mě rozlohou
nekonečnou.

Točíš se dokola
okolo proroka.

Kdo je to? Kdo je to?

Vím že neseš splín,
a nakonec rozplyneš se jako dým.
Ráno jsme tým,
večer však odlétáš.

S kým? S kým?

Smutek mě rmoutí.
Proč jsi mě poslala
s touhletou poutí?

Přicházíš jako vichřice,
shazuješ ze mě ovoce.
Vracíš se jako vánice
ledová jako lednice.

Jsi všude kolem.
Proč točíš kruhem?

Dokola, dokola.

Jsem strom,
strom do něhož uhodil hrom.
Jsem hrom,
hrom jež porazil strom.

Žádné komentáře: